Pivo světlé, ležák, nefiltrované
Kvasniční zákal a sedlina jsou přirozenou součástí výrobku.
Složení: pitná voda, ječné slady (plzeňský slad, pšeničný slad), chmel, kvasnice
Energetická hodnota: 41 kcal/100 ml
Obsah alkoholu: 4,5%
Skladujte v chladnu a temnu při teplotách 0-8 °C
Prémiové řemeslné pivo
NEpasterizované, NEfiltrované, bez chemie a konzervantů, vařené tradičními postupy, dle vlastních receptur.
Příběh tohoto piva začal před lety, kdy jsem se rozhodl, že uvařím pivo – ležák, kterým bych se trefil do chuti mého táty.
Plán zněl jasně:
uvařit poctivé řemeslné pivo – český ležák s notnou dávkou hořkosti a příjemným aroma žateckého chmele.
Pustil jsem se do studia všeho, co jsem o pivovarnictví nalezl.
A tady je výsledek:
Chuťový profil.
Český ležák s notnou dávkou hořkosti a příjemným aroma žateckého chmele.
Základem poctivého ležáku je plzeňský slad. Přes to vlak nejede. Ale čím pivo přikořenit? Ani já, ani táta nemáme rádi úplně sladka piva, ovšem jemné karamelové tóny si s pivem rozumí a tak jsem experimentoval s druhým sladem. A povedlo se! Druhý slad ve správném množství, dodává lehce, ale opravdu jenom lehce, karamelový charakter, který si velmi dobře rozumí se zvýšenou hořkostí.
Hořkost.
Pivo má být hořké! Žádný chlap nechce pít sladkou limonádu s alkoholem a vzhledem k tomu, že toto pivo obsahuje, druhý slad, musí být pořádně hořké.
Z tohoto důvodu byly vybrány poctivé české chmely z Žatce, které pivu dodávají příjemnou kořenitou chuť a typickou vůni. IBU, mezinárodní jednotka hořkosti, naší jedenáctky je tedy usazena na příjemných 40.
Znalcům se může zdát, že je to na ležák vysoká hodnota, ale věřte, že v kombinaci s užitými slady je to hořkosladká symfonie.
Vaření, ladění receptury a název.
Nebudu vám lhát, napoprvé se to nepovedlo. Vařit pivo, není jenom o tom použít správné suroviny, ale také zvolit rmutovací schéma tak, aby vynikly správné chutě a aby kvasinky měly dost zcukřeného sladu na to, aby vše správně prokvasily.
První várka byla moc sladká, druhá neměla říz, třetí neprokvasila, jak bych si přál, další nedržela pěnu a táta mi to neustále vracel.
„Ty seš prostě strašně mlsnej!“ Řekl jsem téměř zoufalý tátovi, když mi hodnotil další várku jako moc kalnou.
V tu chvíli mi došlo, že pivo může nést pouze jeden jediný název MLSNEJ FOTR.
Finále.
V posledních dvou várkách jsem řešil pouze poslední věc a tou byla stabilita pěny. Jedna věc je uvařit pivo tak, aby mělo pěnu. Druhá je však, aby pěna držela trocha jí zůstala na dvě vypité sklenice.
Nechtěl jsem použít chemické pomůcky, které stabilitu pěny zařídí.
Naše pivo je stoprocentně přírodní a řemeslné.
Proto jsem použil starý pivovarnický recept, který nijak nezmění chuťový charakter.
O dvě várky později bylo hotovo.
Mlsnej fotr byl na světě a táta vyřkl verdikt: „No konečně! Že ti to ale trvalo!“
A tak se zrodil český prémiový ležák, poctivé řemeslné pivo, s nádhernou jantarovou barvou, výraznou hořkostí, příjemným karamelovým podkresem a sametovou pěnou, o kterém si můžu s klidem v duši říct, že: „Na něm si pochutná i mlsnej fotr!“
Teď už je jenom na Vás, abyste si nechali chutnat.
Dej Bůh štěstí,